Omládněte - Zdrava vyziva

ZDRAVÁ VÝŽIVA
podle knih Dr. Normana W. Walkera, D.Sc. 1886 - 1985
Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Omládněte

Knihy

1. Nikdy nejste tak staří, abyste nemohli omládnout.

V podstatě jste vlastně to, co jíte a jste tak mladí (nebo tak staří) jak se cítíte. Roky, kromě toho že registrují uplynulý čas, nemají se stářím nic společného. Můžeme být staří ve třiceti a můžeme být mladí v sedmdesáti. Stav těla vyjadřuje jakým psychickým a fyzickým vlivům bylo v minulosti vystaveno.

Zdůrazňuji roli duševních vlivů, protože duševní stav má pro celkový stav každého člověka životně důležitý význam. Nemůžeme být zdraví, myslíme-li neustále na bolesti a nemoci. Nemůžeme být současně šťastní a plní smutných myšlenek. Nemůžeme být mladí a současně plní strachu před nemocemi stáří.

Být mladým znamená mít k dispozici všechny, nebo většinu, následujících znaků: mládí, zdraví, energii, vitalitu a neustálý úsměv v očích a na rtech. To znamená být přátelský, srdečný a zdvořilý ke každému bez ohledu na víru, barvu kůže a sociální postavení. Být neustále aktivní, mít mnoho želízek v ohni, aby ani jediný okamžik v životě nebyl pro nás břemenem.

To je ta duševní stránka, na které musíme pracovat, abychom omládli nebo zůstali mladí.

Tělesně to vypadá o něco jednodušší, ale i zde je nutná odhodlanost a pevná vůle. Jde o to, tělo nově vybudovat a zregenerovat. Ve skutečnosti je to jednodušší než se nám zdá; potřebuje to však čas, trpělivost a vytrvalost. Je příliš jednoduché říct po třiceti, čtyřiceti nebo padesáti letech:

"Měl jsem si přece jen svoje mládí zachovat."
"Vypadám přece o nějaký ten rok mladší."
"Přál bych si, aby tyto Vrásky zmizely."
"Přál bych si, aby moje kůže nebyla tak ochablá."
"Chtěl bych ... "

Ano, my si pořád přejeme, přejeme a přejeme - až nakonec propadneme panice a sáhneme po umělých prostředcích, abychom příznaky stáří ukryli. Těmito prostředky můžeme sami sebe pěkně dlouho šidit, nikoliv však naše okolí.

Omládnout - je to problém? To si musíte vyřešit sami, nikdo to nemůže udělat za vás. Omládnout není žádné tajemství. Znamená to jen užívat zdravého lidského rozumu a cvičit se v sebeovládání. Abychom omládli, musíme být zdraví. To je daleko víc, než se cítit dobře. Musíme poznat a naučit se rozumět anatomii (nauka o stavbě a skladbě těla) tak, jak automechanik zná svoje auto.

  • Víte, proč musíte jíst a pít?
  • Znáte rozdíl mezi potravinou a živinou?
  • Víte, co se děje ve vašem těle během přijímání potravy a co se stane několik hodin po jídle?
  • Víte, proč dýcháte?
  • Víte, co se stane se vzduchem který vdechujete, když se dostane do plic?
  • Máte tušení, co se děje, když vzduch z plic vydechujete?
  • Víte, proč potřebujete spánek a odpočinek?
  • Víte, proč a jak se tělo zbavuje odpadových látek vzniklých látkovou výměnou?
  • Víte, co se stane, když se tyto látky nevyloučí?
  • Cítili jste se někdy unaveni, bez nálady nebo vyčerpáni? Znáte příčinu?
  • Měli jste už někdy bolesti hlavy?
  • Víte, co je způsobilo? Víte, jaké škody natropí Aspirin a podobné medikamenty a jak urychlují stárnutí?
  • Máte problémy s hemoroidy? Znáte jejich příčinu? Máte tušení, jak ovlivňují nejen váš celý organizmus, ale i vaši morálku? Víte, že odstranění hemoroidů operací nebo koagulací stav jenom zhorší a že se stejně za dva až tři roky zase objeví?
  • Trápí vás srdeční potíže? Víte, že tyto tak zvané srdeční potíže nemají často se srdcem nic společného a jsou snadno odstranitelné?
  • Víte, že tyto potíže jsou často následkem konzumace určitých potravin?
  • Věříte, že všechny ty potraviny a medikamenty nabízené v rozhlasových a televizních reklamách jsou užitečné a že je pravda co se o nich říká? Jestliže ano, pak se nesmírně mýlíte. Většinou jsou to polopravdy, ba dokonce nepravdy. Většina takto nabízených potravin, především těch, které obsahují škrob a cukr i velká část medikamentů, přispívá spíše ke zkrácení našeho života. Naučte se rozlišovat mezi pravdou a nepravdou!
  • K omládnutí potřebujeme energii. K tomu musíme znát a používat jednoduchá pravidla, jak energii vyrobit a uskladnit. Děláte si starosti a znepokojujete se věcmi, které nemůžete ovlivnit? Víte, že tím spotřebujete energii rychleji než ji dokážete nahromadit? Víte, že takové starosti jsou ti největší nepřátelé mládí?
  • Vykonáváte svoji práci bez ohledu na své síly a bez ohledu na přestávky? Je vám jasné, že plýtváte svou energií - na úkor vašeho mládí a výkonnosti?
  • Víte, v jakém rozsahu sníží kvalita vzduchu ve vašich plicích vaši energii a vyvolá vyčerpání?
  • Je vám známo, jak rychle zničí cola a limonády - ne méně než alkoholické nápoje - vaše tkáně?
  • Abychom omládli, potřebujeme vitalitu. Vitalita není jen občasná aktivita, rychlý pohyb nebo nervózní kreativita; spočívá v hlubokém pocitu klidu, důstojnosti, sebevědomí a síly, v pocitu být úplně nahoře, v pocitu, že má cenu žít od prvního do posledního okamžiku.
  • Víte, jak vzniká vitalita? Je vám jasné, že vitalita je jedna z nejmocnějších přitažlivých sil, která probouzí v lidech kolem nás ty nejlepší vlastnosti, které způsobí, že si ostatní váží toho nejlepšího, co v nás je a podporují to? Víte, že vitalita je to, co z nás může udělat vedoucí osobnosti, zatím co nedostatek vitality nás zatlačí do pozadí? Dovedete si představit rychlejší metodu stárnutí než je stát v pozadí? Přemýšleli jste o tom, jak může vitalita udělat ty nejjednodušší lidi dokonalými a krásnými? Přestali jste již někdy uvažovat o tom, jak rychle tato krása zmizí, jestliže začne ochabovat vitalita, když zanedbáváme životní zvyklosti a způsob stravování?
  • Všimli jste si už někdy, jak manželé velmi brzy po svatbě předčasně zestárnou? Že se jednomu nebo druhému již nedaří udržet si to kouzlo osobnosti, které ho při námluvách dělalo tak atraktivním? Je vám jasné, co v takových případech podkopává zdraví?


Tyto a mnohé jiné otázky mají bezprostřední vztah k omládnutí. Na všechny tyto otázky musíme znát pravdivé odpovědi základního významu. Jenom potom jsme schopni sestavit si a dodržovat účelný program, kterým krok za krokem odstraníme všechno, co nám pomalu ubírá mládí. Musíme se naučit, nezávisle na tom jak jsme staří, odstraňovat zvyky a příznaky stárnutí, které normálně bez přemýšlení přijímáme.

Abychom to zvládli a dosáhli cíle, musíme se učit; a nic není poučnějšího než zkušenost. Dosáhnout věku, ve kterém většina lidí je již mrtvých a pohřbených, být vitální, čilý, všímavý a plný nadšení v sedmdesáti nebo osmdesáti letech, mít stejné tělo jako ve třiceti - to je podle mých zkušeností cíl, kterého dosáhnout se vyplatí.

Buňky tkání a organizmu každého žijícího muže a ženy jsou od přírody stejné. Co člověk může dosáhnout, leží tedy také v oblasti možného a dosažitelného. To budeme mít stále na mysli. Obrátíme teď pozornost ke způsobu života, který je žádoucí, abychom se mohli připravit na zlatá léta nového, mladšího života.


2. Pryč se starými zvyklostmi

Jestliže chceme omládnout, musíme změnit mnoho návyků. Největšími překážkami na cestě k omládnutí jsou nedostatečná rozhodnost, boj proti tlaku duševních předsudků, návyky a zvyk mračit se.

Není to přespříliš vnucovat příští generaci, ještě než vyroste, stáří a senilitu? Jestliže dostane do vínku toto, jak můžeme očekávat, že zůstane mladá, aniž by nemusela tvrdě, trpělivě a vytrvale na tom pracovat? Všimněte si jen, jak děti a dorůstající mládež cpou svoje nevyvinutá těla jedovatou potravou. Vyrůstají a po stránce nervové a psychické se z nich stávají lidské vraky, pro které už nemocnice a psychiatrické léčebny nemají dost místa.

Tělo, ve kterém svůj život žijeme, je jediná fyzická schránka, kterou máme k dispozici a ve které se cítíme buď dobře nebo špatně. Je to prostá pravda, žádný objev, když řekneme, že člověk může být na dně, ale nikdy ne u konce - ledaže by se sám k tomu rozhodl. Ve skutečnosti neexistuje něco takového jako beznadějný stav; existuje jen člověk, který ztratil naději.

Obnovování (regenerace) je "velký zákon života". Během každé jednotlivé sekundy naší existence, pokud je v našem těle život, se buňky a tkáně spotřebovávají a nahrazují novými, které se tvoří jako zázrakem. Nové buňky mohou vznikat jen z látek, které našemu organizmu dodáme, to jest z atomů a molekul potravy, kterou sníme, z tekutin které vypijeme a ze vzduchu, který vdechujeme.

Regenerace je nesmírně důležitá. Její výsledky poznáváme jasně v rysech obličeje a postavě každého muže, ženy a dítěte. Je tedy nepostradatelná, chceme-li omládnout. Bledý, zamračený obličej, vrásky na krku a obličeji a oči bez lesku nejsou žádné znaky mládí. Ukazují, že to, co jsme doposud jedli, nemělo tu potřebnou výživnou kvalitu k obnovení příslušných buněk a tkání.

Tukové polštáře tam, kde nejsou ani užitečné ani žádoucí, jsou také známkou toho, že v minulosti konzumovaná potrava nebyla správná, přestože reklamy říkají něco úplně jiného. Místo aby regenerovala tělesné buňky, urychlovala tato potrava úpadek tkání a shromaždování tuku.

Od kolébky až do vysokého stáří je takový stav nezdravý a jestliže chceme omládnout, musíme se ho zbavit. Podobně jako nedostatečná výživa v minulosti, podporuje i nahromadění odpadových látek v organizmu vznik chorob a příznaků stáří.

Zjistil jsem, že je prakticky nemožné omládnout, jestliže je tělo zatíženo odpadovými látkami, které měly být už před léty vyloučeny.

Neuveďte se sami do zmatku. Nezkoušejte tu a onu metodu, dokud jste se nepřesvědčili o pravdivosti způsobu, který vám přinese největší úspěch. Jenom když se soustředíte na jeden cíl, můžete pochopit hluboký význam přírodních zákonů. Všechno, co nesouhlasí se zákony přírody, zdržuje náš pokrok. Jestliže chcete omládnout, musíte pro to něco udělat.


3. Nezáviďte ostatním! Omládněte sami!

Chcete skutečně omládnout? Podívejme se tedy na tento problém zblízka.

Předem: Chcete omládnout přes noc a to jen na určitou dobu? To není možné, jen snad na úkor pozdějších potíží. Jestliže chcete omládnout a mladí zůstat, pak na tom musíte systematicky pracovat a dodržovat plán, který je přiměřený vašemu věku, vašemu životnímu prostředí a vašemu tělesnému stavu.

Uvědomte si nejdřív, kolik jste oslavili narozenin od té doby, co jste spatřili světlo tohoto světa. Je vám třicet, padesát, sedmdesát nebo devadesát? Představte si tu řadu let, kterou jste prožili a odhadněte, jak dlouho jste potřebovali, abyste dosáhli dnešního stavu. Neocitli jste se v tomto stavu najednou, přes noc. Zcela určitě ne. Jste dnes konečným produktem potravy, kterou jste během celého svého života zkonzumovali a chybějící péče, kterou jste denně měli věnovat svému tělu.

Pravděpodobně jste jedli ze zvyku průměrně tři jídla denně. To znamená, že jste ročně zkonzumovali asi tisíc jídel. Jestliže je vám čtyřicet nebo víc, pak jste do této doby snědli víc než 40 000 jídel.

Otázka, nad kterou byste se teď měli zamyslet zní: kolik z těchto jídel bylo schopných dodat buňkám a tkáním vašeho těla životně důležitou potravu, kterou potřebují k obnovení, rozmnožení a regeneraci?

Podívejte se na sebe do zrcadla a s největší pravděpodobností uvidíte napsanou odpověď v každé vrásce na obličeji a na krku, v každém póru vaší kůže a všech konturách a formách vašeho těla, které se nafukují tam, kde by neměly. Jestliže jíte stravu takovou jako ostatní - většinou továrně vyrobenou, která stojí v regálech samoobsluh - pak si můžete být jisti, že dnes žijete přesto a ne proto, že jste jedli tato jídla.

Tyto potraviny zachovají život na úkor všeho toho, pro co ve skutečnosti stojí za to žít. Taková potrava neobsahuje žádný život a není ani schopna žádný život vyvolat, přes všechna tvrzení hlásající pravý opak. Nemůžeme být současně živí a mrtví. Prodej potravin v plechovkách a lahvích, ve kterých nebyl zničen život, zakazuje zákon, to znamená, že potraviny musí být zahřáty na vysokou teplotu, pasterizovány nebo konzervovány.

Jestliže sníte potravinu, která byla vysokou teplotou udělána trvanlivou, pak jste snědli něco, v čem chybí každá stopa života. Jestliže jste o těchto věcech ještě nezačali přemýšlet, potom to zní jistě podivuhodně. Nicméně mohou být duševní a tělesné poruchy, choroby a předčasné stárnutí bezprostředním důsledkem konzumace takových jídel, která se skládají z usmrcených potravin. Tento problém sám vyžaduje důkladného zamyšlení, jestliže máte zájem se dovědět, jak můžete omládnout.

Ve skutečnosti je to problém nanejvýš fascinující. Jestliže se odstraní přirozenou cestou, může mít tak příznivý účinek, že ho nezasvěcení budou považovat za zázrak.

Přede mnou leží náhodou zajímavý příběh jedné mladé dámy. Přestože jí bylo teprve jedenatřicet; probudila se jednoho rána s panickým strachem. Bylo kalné, mlhavé ráno, to znamená takový druh rána, který okrádá každou dospělou duši o radost ze života. Večer šla sice včas do postele, ale probudila se celá ztuhlá - a jak jí samé se zdálo - s bolestmi ve všech kostech těla. Za dvě hodiny by měla být v práci a ptala se sama sebe, jak se dostane z postele.

Připadalo jí, že váží tisíc kilogramů a každý okamžik byl utrpením. Cítila, že má bolestivou, oteklou hlavu a každá myšlenka procházející mozkem jí připadala slabým světélkem, které se musí nejdříve prodrat hustou mlhou. Bolesti v týle a ramenech byly horší než kdykoliv před tím a podle jejich slov se daly srovnat s poraněním "rozžhaveným železem". Byla tak nervózní, že jen maximální sebeovládání zabraňovalo, aby nezačala křičet a rvát si vlasy.

Tato žena byla onoho rána tak zoufalá, že se ptala sama sebe, proč vlastně tady je a jestli to má vůbec cenu žít. Pohled na hodiny ji však upozornil, že nemá čas o tom přemýšlet. Neměla ani čas se nasnídat, aby nezmeškala autobus. Pracovala v kanceláři jedné velké firmy spolu s tuctem jiných žen. Když se autobus blížil jejímu pracovišti, začala zase propadat panice a dostala strach ze dne, který na ni čekal. Bolely ji celé paže a ptala se zase sama sebe, jak to má vydržet celý den u psacího stroje. Jedině nutnost vydělávat si na živobytí ji nutila jít denně do kanceláře. Každý večer byla tak vyčerpaná, že nevěděla, jak přežije příští den.

Dnes však nastal v jejím životě obrat. Když se vrátila večer domů, přišla ji navštívit jedna její stará přítelkyně, zdravotní sestra, kterou léta neviděla. i ona měla v minulosti své problémy a zhoubný nádor, který ji málem zahubil, byl tím nejmenším zlem. Jakmile změnila výživu, začala jíst bohatě syrové ovoce, zeleninu a saláty a pít jejich šťávy - nádor úplně zmizel.

"Ale ty vypadáš tak zdravě a dokonce mladší než před šesti léty - nechce se mně věřit, že bys byla někdy v životě nemocná!" pravila naše mladá dáma své přítelkyni zdravotní sestře, která byla o tři roky starší. Zahrnula ji otázkami, aby zjistila, čím získala tolik vitality a tak zářící zdraví. Jestliže došlo k takovým převratným změnám u její přítelkyně, má jistě také šanci na zlepšení, pokud změní stejným způsobem svoje návyky.

"Je to docela jednoduchý program" vyprávěla zdravotní sestra, "ale pro mne to znamenalo zapomenout skoro na všechno, co jsem se během své práce na klinice naučila. První, co jsem udělala, bylo několik nálevů a střevních výplachů. Potom jsem ze své stravy úplně vypustila škroby a cukr a začala jsem denně pít čerstvé ovocné a zeleninové šťávy. Jeden den jsem pila šťávu z karotky a směs karotka celer petržel a špenát. Na druhý den jsem pila kromě karotkové šťávy většinou směs z karotky, červené řepy a okurek. Šťávy jsem střídala. Každý den ráno, jakmile jsem vstala z postele, vypila jsem sklenici horké vody se šťávou z jednoho citronu, bez umělého sladidla. Během dne jsem pila čerstvě vytlačenou pomerančovou a grapefruitovou šťávu. Co se týká jídla, řídila jsem se knížkou "Zdraví a salát".od Dr. Normana W. Walkera.

"Zdá se to až směšně jednoduché," řekla naše mladá dáma své přítelkyni, ale já jsem právě dosáhla téměř bodu, kdy si myslím, že je se mnou konec. Tys mně v každém případě ukázala cestu a já to chci sama zkusit."

Pod vedením své přítelkyně absolvovala naše mladá žena týdně dva střevní výplachy a hned pozorovala, jak se jí její mozek a myšlení začaly vyjasňovat. Nezměnila svoji výživu radikálně, ale pila denně čerstvé šťávy a odstranila ze svého jídelníčku všechno, co obsahovalo cukr a škroby.

Koupila si knihu "Zdraví a salát" a po přečtení byla schopna svou výživu pozvolna měnit tak, že každý týden vynechala ze svého jídelníčku některou neužitečnou potravinu a nahradila ji čerstvou zeleninou nebo ovocem. Za šest týdnů byla tak daleko, že si pochutnávala na jídlech, ve kterých nebyl ani škrob, ani cukr, mléko nebo maso.

Přestala pít kávu a čaj a nahradila je ovocnými šťávami. Denně si přinesla do kanceláře dvě termosky se šťávami, aby nemusela pít colu nebo limonády. Ke snídani měla jednoduše ovoce.

Obědvala buď salát ze syrové zeleniny a nějaké ovoce, nebo jen ovoce. K večeři si připravovala dušenou zeleninu s čerstvým salátem a trochou tvarohu, jako "moučník" jedla ovoce. Každý den pila půl litru syrové zeleninové šťávy. Před tím, než se objevila na scéně její přítelkyně, vypadala naše mladá dáma dobře o deset let starší než ve skutečnosti byla.

V zaměstnání nepodávala žádné zvláštní výkony, byla považována za průměr. Muži se o ni nezajímali, byla příliš "fádní". Asi dva nebo tři měsíce poté, co změnila svoje zvyklosti v jídle, zlepšil se její pracovní výkon tak, že byla povýšena na sekretářku vedoucího jednoho oddělení firmy.

Chtěl bych, nebo mohl bych vám ukázat dvě fotografie, které mám před sebou. Jedna byla zhotovena před dvanácti léty, to je asi tři roky před touto velkou změnou její životosprávy a ta druhá před několika měsíci. Na té starší fotografii vypadá jako čtyřicetiletá, zatím co na té poslední ne starší než 26 až 27 let.

Celý život jsem se řídil zásadou, že jestliže chci dosáhnout něčeho, co jiní dokázali, dokážu to také. Jestliže chcete omládnout, naučte se, jak se to dělá - a přeměňte to v činy.


4. Začněte ještě dnes! Zítra může být už pozdě!

Očekáváme plni nedočkavosti, že se uzdravíme nebo omládneme, aniž bychom museli pro to něco udělat. Obyčejně nejsme ochotni poskytnout přírodě potřebný čas, dovolit jí, aby pro nás pracovala a splnila svůj úkol úspěšně a dokonale.

O co by bylo lepší vzít všechno do svých rukou hned tehdy, když si poprvé uvědomíme, že s námi není něco úplně v pořádku! Moje rada každému muži, každé ženě a každému dítěti je jednoduchá:

  • Začněte číst tyto stránky ještě dnes a žijte podle nich!
  • Začněte se učit dnes, zítra by mohlo být pozdě.
  • Zjistěte ještě dnes, co vám chybí.
  • Změňte svůj způsob života a způsob stravování ještě dnes.
  • Začněte mládnout ještě dnes.
  • Vybudujte si svoje znalosti přemýšlením, zkušenostmi a vyrovnanými úsudky, nikoliv návyky nebo pověstmi.

ZAČNĚTE DNES. ZÍTRA BY MOHLO BÝT POZDĚ!


5. Ono to působí!

Vždycky zdůrazňuji, jak je důležité udržovat tělo zevně i vnitrně čisté. Ve své výzkumné práci, ve které jsem se skoro půl století snažil najít základní příčiny lidských chorob, způsoby a cesty, jak jim zabránit a jak je léčit, ukázalo se být největší překážkou na cestě k potřebným výsledkům nahromadění odpadů v těle.

Od toho dne, kdy jsem dospěl k tomuto rozhodnutí, stal jsem se svým vlastním pokusným králíkem. Rozhodl jsem se žít převážně z obilných produktů a pil jsem mnoho mléka: sloupy tak zvané "plnohodnotné stravy". Tyto potraviny byly všeobecně - i "autoritami" - udávány za nejdůležitější a nejúplnější potravu, za potravu, která obsahuje všechny živiny důležité pro zdraví, sílu a podobně. Dva roky jsem se při této stravě cítil výborně, až jsem najednou jednoho rána nemohl vstát z postele. Přibral jsem mezitím 19 kilo. Podle zevnějšku a všeobecných měřítek mně nechybělo absolutně nic - až k tomuto osudnému ránu, kdy mě to zasáhlo jako blesk z jasného nebe. Jeden lékař za druhým mně dávali na srozuměnou beznadějnost mého stavu; měl jsem před sebou jen několik týdnů života, protože jaterní cirhóza ve spojení s hroznými bolestmi neuritidy, byly považovány za smrtelné. Odmítal jsem jíst jejich léky a přijímat jejich rady. Vybavil jsem si v paměti rozhovor s jedním přítelem, jehož moudrost na mě tenkrát (před několika lety) udělala velký dojem. Byl přísný vegetarián a řekl mně: "Kdybys měl být jednou tak nemocen, že bys nemohl vstát z postele, neber za žádných okolností medikamenty - jsou to jedy. Nejez tři dny nic. Nemoc je důsledkem nahromaděných odpadových látek v těle. Pij jednoduše každé půl hodiny sklenici čisté vody po tři dny a uzdravíš se."

Jeho slova jsem si v plné síle uvědomil, až jsem ležel bezmocně v posteli. Řekl jsem si, že nemám co ztratit, jestliže se budu jeho radou řídit, ale naopak možná mohu mnoho získat. Měl pravdu. Za tři dny jsem byl zase na nohou. Na třetí den, kdy nálevem odešlo z mého těla obrovské množství odporných výkalů, mně bylo jasné, co můj přítel myslel tím, když říkal, že nemoci jsou důsledkem nahromaděných odpadových látek v těle. Ptal jsem se sám sebe, jak se mohlo do mého těla tolik odpadu dostat a hlavně v něm zůstat. Jedl jsem všechno, co mně chutnalo a onemocněl jsem.

Můj přítel byl vegetarián a byl zdravý jako všichni, kteří se zdržují převážně ve volné přírodě. Jedl jen syrovou zeleninu, syrové saláty a ovoce - proč bych neudělal totéž? Udělal jsem to a byl jsem do šesti měsíců plný energie a podnikavosti. Začal jsem zkoumat hodnotu čerstvé, syrové potravy na jedné a vařené potravy na druhé straně. Vždycky když jsem jedl svoji potravu syrovou, cítil jsem se dobře, byl jsem samá činnost a moje stolice byla v pořádku. Jestliže jsem jedl potravu vařenou, byl jsem na druhý den zřetelně zvadlý, na můj mozek nebyl tak čilý a moje vylučování zřetelně horší.

Byl jsem zase udiven. Co bylo v syrové stravě, že jsem se po ní tak rychle zlepšil? Nastrouhal jsem si karotku, vytlačil šťávu a žasl jsem, kolik tekutiny obsahuje mrkev. Celý týden jsem nedělal nic jiného jen "si hrál s ovocem a zeleninou, strouhal je a vytlačoval šťávu. Denně jsem vypil až 4 litry, převážně karotkové šťávy.

Lékaři vyprávěli některým mým přátelům, že prý mám jen několik týdnů života před sebou; já jsem byl ale zde, čile jsem se pohyboval, pokožku jsem měl nažloutlou jako Egypťan a cítil jsem se zdravým. Ani jednoho z mých přátel jsem nedonutil, aby moje šťávy aspoň ochutnal!

Jakmile se stav jater a žlučníku zlepšil, netrvalo dlouho a zmizela i žlutá barva pokožky. Poučil jsem se, že žlutá barva kůže byla způsobena žlučí a jiným odpadem, které se uvolnily z jater a žlučníku očistným procesem, to jest vydatným pitím karotkové šťávy.

Tenkrát jsem byl přirozeně velmi mladý muž a znal jsem na všechno pádnou odpověď. (Znáte někoho, kdo by v tomto věku takový nebyl?)




6. Sacharidy a obilí

Nemám v úmyslu své čtenáře vyděsit a způsobit, aby si mysleli, že jsou vydáni věčnému zatracení, jestliže okamžitě nezmění své stravovací zvyklosti. Nic mně není tak vzdálené, jak toto.

Většina lidí ještě dost netrpěla, aby se mohla přes noc rozhodnout á být ochotna vzít na sebe břemeno takové drastické změny. Mimoto to není také nutné. Jestliže však chceme omládnout, pak je podle mého názoru a zkušeností velice důležité, bychom udělali něco pro vnitřní očistu svého těla.

Abychom tomuto aspektu našeho programu porozuměli, bylo by dobře, udělat si krátký přehled o tom, jakými procesy musí projít potrava, kterou sníme, aby mohla být buď strávená a poskytla výživu tělesným buňkám a nebo se přeměnila v jedy, které budeme muset zlikvidovat. To, že většina našich učitelů nezahrnula do základních učebních plánů podrobné studium lidské anatomie, je hříšné zanedbání povinností. Léta požaduji, aby se děti naučily všechno o svém těle - jak zevně tak vnitřně - ještě dříve než se naučí číst, psát a počítat. Naučily by se tím; jak je nesmírně nutné starat se o svoje tělo po celý život. Naučily by se, že se tak vyvinou v inteligentní a užitečné občany, jestliže budou svoje tělo správně živit tak, jak to požaduje příroda, protože jejich duševní síla bude bdělejší a jasnější. Naučily by se, že by to byla jejich vlastní chyba, kdyby stárly, staly se neužitečnými a předčasně slabými. Mimoto by se naučily, že nemoci nejsou nic záhadného, že příroda nás vybavila všemi možnými prostředky, abychom mohli po celý život chorobám zabraňovat. ...

Jestliže dosáhneme svou prací nebo výživou hranic těchto obranných sil, budeme určitým způsobem varováni. Budeme možná unaveni nebo vyčerpáni, dostaneme bolesti hlavy nebo jiné nesčetné potíže uvedené v medicínském lexikonu.

Jestliže si těchto varovných signálů z nevědomosti nebo nedbalosti nevšímáme, přijde další varování přírody ve formě nemoci, která odpovídá bezprostřednímu stavu buněk našeho těla a jejich okolí. Jestliže jsme opomenuli jíst potravu, která buňky vyživuje a současně zanedbali nutnost odstraňovat z těla nahromaděný odpad, pak jsme nechali buňky nejen hladovět, ale zatížili jsme je i jedy, které tělo přijme z odpadových látek uskladněných v těle. ...

Chtěl bych na tomto místě připomenout, že zelenina a saláty tělo budují, kdežto ovoce ho čistí. Nesmíme proto zapomenout, že ovoce nemůže nahradit zeleninu a saláty a že nemají na tělo stejný účinek. Důrazně ještě upozorňuji, že se tyto potraviny musí jíst syrové, aby přinášely život a působily jako stavební kameny. Jestliže však tyto potraviny zpracováváme, konzervujeme, pasterizujeme a uchováváme v plechovkách, ztrácí se tím jejich život a ničí se jejich život darující účinek.

Atomy a molekuly jsou prakticky ty nejmenší částečky, na které může být hmota rozložena. I zelenina, saláty a ovoce se skládají z atomů a molekul. Jestliže se spojí dva nebo více atomů, vznikne molekula. Proto má voda chemický vzorec H20; to znamená, že ta nejmenší částečka vody se skládá z dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíku. Vzorec molekuly škrobu C6H10O6 říká, že je složena ze šesti atomů uhlíku, desíti atomů vodíku a šesti atomů kyslíku.

Zajímavé na škrobové molekule je, že se nerozpouští ani ve vodě, ani v alkoholu, ani v éteru. Když jsem si tuto skutečnost poprvé uvědomil, poznal jsem okamžitě, proč mělo obilí a sacharidy, které jsem konzumoval ve velkých množstvích, takový ucpávající účinek na játra, která tím ztvrdla jako prkno. Mimoto jsem měl také vysvětlení pro tvorbu písku a kamenů ve žlučníku a ledvinách, pro tvorbu nepřirozených sraženin v krevních cévách a kapilárách, které v celém organizmu způsobovaly změny jako hemoroidy, nádory včetně rakoviny a jiné poruchy.

Pečlivé vyšetření mně dále odhalilo, proč tolik lidí, kteří ze zvyku jí bílý chléb, obilí, výrobky z mouky a vůbec sacharidy, mají uhry a jinak nečistou pleť.

Zjistil jsem, že škrobová molekula, která není rozpustná ve vodě, putuje jako stabilní molekula krevním a lymfatickým oběhem, aniž by ji mohly buňky, tkáně nebo žlázy využít. Tělo se pokusí ji vyloučit. Jestliže jsou vylučovací orgány zatíženy nahromaděnými molekulami - ve formě povlaků na stěnách, nemohou je odstranit a tělo hledá jinou cestu, která vede přes póry kůže. A tím dostaneme uhry.

Také tady nám pomůže opět příroda. Na ničem jiném se nedaří bakteriím lépe, než na škrobu. V tom případě nám vlastně pomáhají odbourávat nahromaděné škrobové molekuly ve formě hnisu, který může být kůží lépe vyloučen. Tím vznikne uher. ...

Mimochodem - všimli jste si, jak se kůže lidí, kteří jedli mnoho škrobovin a obilovin, časem vysuší, scvrkne a zvráskovatí? Tvrzení, že škrobová a obilná potrava dodá všechno, co potřebuje mladý muž, aby se stal sportovním esem, a co potřebuje mladá dívka, aby z ní byla filmová hvězda, se zakládá na polopravdách a nepravdách.

Potřebujete-li pro toto tvrzení důkaz, rozhlédněte se u stolů bufetů a jiných zařízeních s rychlým občerstvením a počítejte děti a mladé lidi, jejichž obličeje jsou posety furukly, ekzémy a jinými kožními vyrážkami. Jsem si jist, že zjistíte, že právě tito dávají přednost škrobovým potravinám před ostatními.

Je to následek chybné výchovy. Kdyby tito lidé mohli vidět jen několik roků dopředu, naučili by se držet svoji chuť k jídlu na uzdě a jíst a pít jen takové potraviny, které jim v pozdějších letech umožní být mladšími, dynamičtějšími, atraktivnějšími a úspěšnějšími.



7. Cukr a sladkosti

Jste asi šokováni tím, jaký účinek má obilná a škrobovitá potrava na lidský organizmus.

Kapitola o účinku cukru a sladkostí nebude takovým šokem, protože většina lidí dnes ví, že tyto potraviny škodí. Cukrovka natropila ve zdraví dětí i dospělých tolik nesnází, že je mínění o nutnosti zredukovat konzumaci takových potravin všeobecně ozšířeno. Přesto se však zdá, že toto varování jedním uchem přijmeme a druhým vypustíme, aniž bychom si uvědomili signalizující nebezpečí: až se objeví cukrovka nebo jiná porucha.

Jíme-li rafinovaný cukr v jakékoliv formě - v potravě, ve sladkostech nebo tekutinách - kvasí v těle a vede k tvorbě kyseliny octové, kyseliny uhličité a alkoholu. Kyselina octová je silná, ničící kyselina, která se používá např. k leptání bradavic na kůži. Jestliže působí tak ničivě na povrchu kůže, ponechám vaší fantazii, jakou škodu způsobí na citlivé sliznici střeva.

Její účinek je dokonce ještě markantnější, jestliže se dostává do těla rychle. Vzhledem k jejímu sklonu vázat se na tuky v nervové tkáni, vede tato její reakce k ochrnutí.

Alkohol působí stejně ničivě a dokonce ještě zhoubněji, protože se stává v těle rozpustidlem pro substance, které jsou rozpustné jen v alkoholu a dají se jen obtížně znovu vybudovat. Má sklon pozvolna narušovat ledvinnou tkáň. Napadá nervy, které mají úzké spojení s mozkem a narušuje zvláště funkci vnímání, schopnost koncentrace a pohybu.

Cukr, který jíme nebo pijeme v limonádách a nápojích typu coly, škodí také slinivce břišní, nejaktivnější žláze našeho zažívacího ústrojí, která je uložena v ohbí dvanácterníku, do něhož také vyúsťuje její vývod. Dodává sem nutné zažívací šťávy, které umožňují trávení různých potravin současně. Jestliže jíme něco, co obsahuje cukr, je slinivka břišní jednak přetížena a jednak vystavena ničivým reakcím. Cukr je "mrtvý", rafinovaný produkt a škodlivé reakce vznikající jeho trávením, jsou příčinou mnoha chorob a potíží.

Můžeme skoro říct, že cukr je pro organizmus droga a lidé, kteří ho často používají, podlehnou dříve nebo později stejné degeneraci jako lidé chorobně závislí na drogách.

Jestliže mluvím o ničivém účinku cukru, potom mám na mysli tovární cukr. Do této kategorie patří bílý a hnědý cukr, cukr třtinový a ostatní druhy cukru, nevyjímaje melasu a javorový sirup. Všechny byly získány vysokou teplotou. Bílý cukr působí extrémně ničivě a degenerativně, protože je zpravidla "rafinován" pomocí kyseliny sírové.

Pro lidské tělo jsou užitečné jen cukry přírodní, které jsou obsaženy v syrovém ovoci a přirozeně v medu. Všechny ovocné plody a spousta zeleniny obsahují v syrovém stavu přírodní cukr, známý jako fruktóza.

Rafinovaný cukr škodí zvláště zubům. Děti, které jí sladkosti jakéhokoliv druhu, mohou činit rodiče zodpovědny za své pozdější problémy se zuby. Parodontóza nás např. nepřepadne zčista jasna. Je výsledkem záludné, pomalé degenerace dásní a zubů, způsobené nadměrnou konzumací potravy obsahující cukr a škrob v uplynulých letech.

Na jednom z mých seminářů v Los Angeles se např. přihlásila ke slovu jedna žena, která byla trápena zánětem zubu. Byla mojí pravidelnou posluchačkou a při přednášce o péči o zuby vyprávěla, že je na příští den objednána u zubaře, aby jí kvůli bolestivému abscesu vytrhl zub. Ptala se mě, co bych na jejím místě udělal. Řekl jsem jí, že bych návštěvu u zubaře zrušil a místo toho se objednal u specialisty pro střevní výplachy.

Když jsem se s ní setkal za dva roky, vyprávěla mi, že to udělala přesně tak. Její bolesti zmizely krátce po střevním výplachu a absces se beze zbytku zhojil. Bylo to zcela přirozené, neboť absces byl pokus těla zbavit se odpadu. Důkladným vyčištěním tlustého střeva se odstranily jedy touto cestou, místo aby pronikaly dásněmi.

Cukr není škodlivý jen sám o sobě. Jestliže je konzumován v nějaké formě společně s ovocem, zničí i jeho hodnotu. Ovoce očisťuje tělo a dokonce i plody, které chutnají kysele, reagují alkalicky (zásaditě), za předpokladu, že jsou zralé. Jestliže se k nim přidá cukr, změní se úplně chemický pochod při zažívání a v těle se vyrobí obrovské množství kyseliny.

Vyprávím vám to proto, abyste o tom zapřemýšleli. Jestliže všechno pečlivě rozvážíte, potom pochopíte, proč musíme úplně vynechat všechny druhy továrního cukru, všechny potraviny a nápoje, které ho obsahují a všechny sladkosti, jestliže si přejeme omládnout. Chceme-li sladit, použijme med, který nebyl získán z pláství horkem. Med je natrávený sacharid a může být použit.

Máme-li chuť na něco sladkého, poslužme si datlemi (nesířenými), fíky, hrozinkami nebo jiným sušeným ovocem, které je bohaté na přírodní cukr.

Často slyšíme od sportovních trenérů, že dávají svým svěřencům před závodem cukr, aby jim dodali nárazově energii navíc. V takovém případě neví ani trenér ani sportovec, co se vlastně stane, když se tato energie "vystřílí". Zpravidla je sportovec úplně vyčerpán a na konec závodů se zhroutí. Znamená to, že je tělo vybičováno nesprávným stimulans s explozivním účinkem. Něco podobného, jako kdybychom nalili benzin do kamen na olej proto, že má vyšší výhřevnost. Výsledkem by byla ničivá exploze.

Před několika léty jsem navštívil přátele na východě Ameriky, jejichž dům stál na břehu řeky, kde trénovali studenti místní univerzity na veslařské závody. Seznámil jsem se s trenérem mužstva a poradil mu, aby bezprostředně před startem jednoho závodu dal každému členu družstva polévkovou lžíci medu. Udělal to. Závod byl velice vyrovnaný a nakonec vyhrál s nepatrným předstihem soupeř. Celé mužstvo se však na konec závodu zhroutilo, zatímco členové jeho týmu byli schopni veslovat zpět do loděnice! Jejich soupeři dostali od svého trenéra před závodem každý tři kostky cukru.

Vždycky, když se chystáme něco sníst, měli bychom použít svého rozumu a inteligence.


Tip: Vybírejte recepty kliknutím na
Napište mi!
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky